Typologie osobnosti pro manažery

-Manažer musí znát především sám sebe, musí znát silné a slabé stránky své osobnosti, aby ty první mohl rozvíjet a ty druhé překonávat. Poznání sebe sama je předpokladem k poznání a pochopení ostatních lidí, je předpokladem k jejich úspěšnému vedení.- Těmito slovy uvedl v roce 1991 profesor Roy Lewicki svou přednášku Základy vedení lidí v postgraduálním kursu pro vrcholové manažery na Ohio State University v USA. Poté rozdal dotazník Myers-Briggs Type Indicator a požádal nás, abychom jeho otázky do následujícího dne pravdivě zodpověděli. Další den jsme dostali klíč k vyhodnocení dotazníku a materiál podrobně charakterizující jednotlivé typy osobnosti a jejich potenciál pro výkon určité práce či pracovní funkce. Tehdy jsem se důkladněji seznámil s jedním z nejpoužívanějších testů osobnosti a ověřil si, že na rozdíl od jiných testů osobnosti, které jsem až dosud absolvoval, mi Myers-Briggs Type Indicator nastavil nejméně zkreslené zrcadlo a pomohl mi mnohé si o sobě uvědomit. Vzpomínám si však i na to, jak profesor Lewicki opakovaně zdůrazňoval, že tento test je velmi vhodný - pokud postupujeme při zodpovídání otázek opravdu poctivě - k poznání sebe sama, ale abychom byli opatrní, kdybychom s jeho pomocí chtěli poznávat jiné lidi, např. uchazeče o zaměstnání. V současné době se dostává do rukou českého čtenáře nové vydání knížky Michala Čakrta,která poutavou formou podrobně pojednává o Myers-Briggs Type Indicatoru (MBTI) a dává, zejména manažerům, do rukou vhodný nástroj sebepoznání a vlastně i návod, jak tohoto sebepoznání využívat v každodenní práci s lidmi. Autor zvolil logický postup výkladu. Nepouští se do hlubokých teoretických problémů, ale vlastně už na začátku knížky předkládá čtenáři jednu z variant osobnostního dotazníku MBTI a klíč k jeho vyhodnocení. Na to navazuje pojednáním o jednotlivých v testu používaných osobnostních charakteristikách a popisem čtyř temperamentů. Pro manažery bude velmi užitečná kapitola o problémech temperamentu a managementu, a především detailní charakteristika šestnácti osobnostních typů. Řekl bych, že právě v těchto částech knížky spočívá její užitečnost. Autor totiž nezůstal u pouhých charakteristik, ale poukazuje i na to, čemu by lidé jednotlivých osobnostních typů měli věnovat pozornost, chtějí-li být úspěšnějšími manažery a vůbec úspěšnějšími a oblíbenějšími účastníky mezilidských vztahů. Knížka tak může přispět nejen k sebepoznání čtenáře, ale i k tomu, aby tohoto sebepoznání využil k sebezdokonalení, aby si uvědomil, na co by se při sebezdokonalování měl orientovat především. Také Michal Čakrt v závěru knížky upozorňuje na úskalí, která se mohou objevit v souvislosti s testováním a poznáváním osobnosti (ať vlastní nebo jiných lidí). Jeho knihu lze však doporučit nejen manažerům, ale i širší veřejnosti. Jako vysokoškolský učitel ji vítám jako užitečnou pomůcku, která přispěje i k výchově budoucích manažerů.