Prázdny
0,00 €
 
-15 %
Jak to vlastně bylo

Jak to vlastně bylo

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 2007
Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903–1979). Narodil se v ukrajinském Kamenci Podolském a po připojení Ukrajiny k sovětskému Rusku odešel do Polska. V roce 1923 přesídlil do Československa, kde se zapojil do komunistického hnutí. Na jaře 1929 vstoupil do KSČ. V letech 1934–36 byl šéfredaktorem Rudého práva ...
Bežná cena knihy: 23,45 €
Naša cena knihy: 19,93 €
Ušetríte: 15 %
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Počet strán: 620
Väzba: Pevná
Rozmer: 145x205 mm
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788072153312
Rok vydania: 2007
Žáner: Reportáže, životopisy
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Pot a krev - Pravdivý příběh
Schiller Marc
16,44 €
The World´s Most Dangerous Place
Fergusson James
16,87 €
Na prahu ráje
Fitzgerald Francis Scott
14,74 €
LIEGE LORD  BURN TO MY TOUCH
METAL BLADE
20,59 €
Samolepková knižka/ Coco
autor neuvedený
4,99 €
O knihe
Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903–1979). Narodil se v ukrajinském Kamenci Podolském a po připojení Ukrajiny k sovětskému Rusku odešel do Polska. V roce 1923 přesídlil do Československa, kde se zapojil do komunistického hnutí. Na jaře 1929 vstoupil do KSČ. V letech 1934–36 byl šéfredaktorem Rudého práva. V lednu 1936 byl zbaven funkce a „pro pravicovou úchylku“ vyloučen ze strany. V srpnu 1939 emigroval do USA, kde 1940–45 řídil krajanské Newyorské listy. Do Prahy se vrátil 1946. 1947–49 vedl tiskovou agenturu Pragopress, pracoval v týdeníku Kulturní politika, 1948–50 byl vedoucím redaktorem v Lidových novinách. Na počátku padesátých let musel z politických důvodů opustit aktivní žurnalistiku, teprve v druhé polovině šedesátých let se mohl k novinářské profesi vrátit. V roce 1968 byl šéfredaktorem legendárního časopisu Reportér, o rok později odešel do důchodu. Napsal řadu knih: po monografiích o Karlu Havlíčkovi (1954) a Janu Nerudovi (1960) obrátil svou pozornost k historii žurnalistiky (Sedmá velmoc, 1966), jaltské konferenci (Operace Argonauti, 1967) a životopisům světových státníků: F. D. Roosevelt (1965), Jistý pán z admirality (o Winstonu Churchillovi, 1967) a Dynastie Kennedyů (1969). Na počátku normalizace se stal terčem tiskových kampaní pro svou činnost v letech 1968–69 a stáhl se do ústraní. Patřil k prvním signatářům Charty 77.