Prázdny
0,00 €
 
-15 %
Postkoloniální myšlení V.

Postkoloniální myšlení V.

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 2015
Psanci této země Frantze Fanona jsou psychiatrickou a psychologickou analýzou dehumanizačních vlivů kolonizace na jednotlivce- muže a ženu, a na národ, ze kterých plynou širší sociální, kulturní a politické důsledky příznačné pro vznik sociálního hnutí za dekolonizaci osoby a lidu. Francouzský název knihy Les damnés ...
Bežná cena knihy: 15,40 €
Naša cena knihy: 13,09 €
Ušetríte: 15 %
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Počet strán: 294
Väzba: Brožovaná
Rozmer: 140x200 mm
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788087259276
Rok vydania: 2015
Žáner: Spoločenské vedy
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Neutěšenci
Ishiguro
21,89 €
Oviraptor
autor neuvedený
0,00 €
Šaman ze země mamutů
Radosta Pavel
19,20 €
Zahrajme sa s pesničkou
Oľga Hricová
6,50 €
Čo je to láska
Kolektív
5,94 €
Poslední kus
Laňka Jan
9,13 €
Čeština pro 3. třídu - Shoda podmětu s přísudkem
Bečková Michaela
4,65 €
O knihe
Psanci této země Frantze Fanona jsou psychiatrickou a psychologickou analýzou dehumanizačních vlivů kolonizace na jednotlivce- muže a ženu, a na národ, ze kterých plynou širší sociální, kulturní a politické důsledky příznačné pro vznik sociálního hnutí za dekolonizaci osoby a lidu. Francouzský název knihy Les damnés de la Terre pochází z úvodních slov Internacionály, levicové hymny 19. století. V úvodu knihy Psanci této země z roku 1961 podpořil filozof Jean-Paul Sartre Fanonovu obhajobu spravedlivého násilí kolonizovaných proti kolonizátorovi jako nezbytnou pro jejich mentální zdraví a politické osvobození. Sartre následně použil tento úvod v Kolonialismu a neokolonialismu (1964), politicko-filozofické kritice francouzského kolonialismu v Alžíru. Politické zaměření textu je zřejmé již v první kapitole nazvané „Concerning Violence“ (O násilí), kde Fanon kritizuje kolonialismus a jeho postkoloniální odkaz, pro který je násilí prostředkem katarze a osvobození od statusu koloniálního subjektu. Kniha Psanci této země prostřednictvím kritiky nacionalismu a imperialismu představuje diskuzi nad osobním a společenským duševním zdravím, diskuzi nad tím, jak je jazyk (slovo) využíván k ustavení imperialistických identit, jako je kolonizátor a kolonizovaný, s cílem naučit a psychologicky zformovat původního obyvatele a kolonizátora do jejich příslušných rolí otroka a pána, a diskuzi nad rolí intelektuála v revoluci.