Věk extrémů

Eric Hobsbawm patří k nejlepším anglosaským historikům 19. a 20. století. Jeho poslední kniha představuje brilantní syntetický pohled na dvěma světovými válkami poznamenané století. Hlavní důraz v ní Hobsbawm klade na dějinné proměny společenských idejí, které dvacáté století formovaly. Komunismus, fašismus, socialismus, doznívající liberalismus, konzervativismus, myšlenky sociálního státu spolu s mnoha kulturními a uměleckými směry, které krátkodobě či dlouhodobě pohlcovaly intelektuální i konsumní svět, tvoří základní pilíře autorovy jistě velmi subjektivní reflexe -krátkého- a tudíž hektického věku. Předností Hobsbawmovy knihy je její celosvětový záběr. Autor se v ní nesoustředil pouze na ideový, sociální a politický vývoj Spojených států, Ruska či nejvýznamnějších zemí západní Evropy, ale stejnou měrou se věnoval i problémům jak třetího, tak i dynamicky se rozvíjejícího asijského světa.