Poslední věci člověka

Německý historik Peter Dinzelbacher, i u nás už známý svým dílem Světice, nebo čarodějky, zde obrací svou pozornost k tématu, jež tvořilo středobod středověkého myšlení, ba života. Strach z konce, z toho, co přijde po smrti, propůjčoval – a propůjčuje – křídla lidské fantazii. Středověk však dovedl „onen svět“ líčit v barvách tak divuplných jako snad žádný jiný věk. Ve svém poutavě napsaném díle se autor soustředí jak na motiv očistce, tak na vývoj představ o nebeském království vyvolených a peklu zavržených. Svým způsobem tak doplňuje obraz, který si český čtenář mohl nedávno učinit na základě Le Goffovy rozsáhlé studie Zrození očistce.