Gaudium et spes padesát let poté

Výročí padesáti let od druhého vatikánského koncilu představuje výzvu k reflexi obsahu a významu koncilu včetně toho, jak dalece se jeho učení projevuje v životě církve, především pak v realizaci její deklarované otevřenosti ke světu a v její starosti o potřeby člověka. Tato reflexe může být obohacena o cenné zkušenosti a životní „moudrost“ uplynulého, poměrně již dlouhého období, charakterizovaného řadou společenských proměn. Právě ty staví koncilní výzvy do nového světla, v němž musejí být hlouběji analyzovány a promýšleny. Předkládaná kolektivní monografie věnovaná pastorální konstituci druhého vatikánského koncilu Gaudium et spes (z roku 1965) chce být v tomto směru návodnou a inspirující. Věnuje proto pozornost obsahu konstituce, jejímu významu a recepci, a to s ohledem na společenské proměny, ke kterým během padesáti let od vydání dokumentu došlo především v evropské, ale také v mnoha ohledech specifické české společnosti.