Erich Roučka /1888 – 1986/

Erich Roučka patřil k mimořádně nadaným osobnostem, které ve 20. století příznivě ovlivnily český, evropský i světový technický rozvoj. Svoji životní pouť zasvětil bádání, vynalézání a hledání nových řešení. Stal se autorem grandiózního počtu (celkem osmi set padesáti) vynálezů a patentů. Zabýval se elektrickou měřicí technikou, položil základy automatizačním soustavám, zejména regulaci vysokotlakých parních kotlů a speciálních kotlů na ústřední vytápění, byl spoluautorem vynálezu hydraulicky řízeného pružinového bucharu, byl také slévárenským a hutnickým odborníkem – vynálezcem speciální ocelolitiny a žhavicí pece vytápěné generátorovým plynem… Významný byl jeho přínos v oblasti medicínské. Sestrojil model činnosti srdce a krevního oběhu, vypracoval uznávané teorie zdravé životosprávy a alkalizační terapie, zabýval se dietologií, gerontologií i problémy onkologickými… V době před druhou světovou válkou založil významné průmyslové podniky v Blansku a v Brně, které zásadně ovlivnily hospodářský profil a prosperitu regionu. Byl úspěšným podnikatelem, ačkoliv jeho cílem nebyl zisk, ale řečeno slovy jeho dcery Jarmily „snažil se řešit technické problémy a tím zdokonalovat svět“. V tomto duchu se nese i jeho odkaz humanistický a filantropický. Poválečné komunistické Československo nebylo pro osobnosti Roučkova typu tím správným působištěm, proto se v sedmdesáti letech rozhodl k emigraci a poslední třetinu svého neobyčejně produktivního života prožil v Německé spolkové republice. Publikace přináší nejen zevrubné informace k jeho vynálezecké a technické činnosti, ale je také vyčerpávajícím vyprávěním o pozoruhodných životních osudech muže, který se nejen s Edisonem také osobně setkal, ale kterého lze bez nadsázky za „moravského Edisona“ považovat.