Děvčátko na kře

Bylo jí devět, když se jí TO stalo. To slovo. ZNÁSILNĚNÍ. Malá Adélaide v tu chvíli potřebovala, aby jí někdo vysvětlil, co se stalo, a ne sérii výslechů. Potřebovala si o tom s někým promluvit, a ne narazit doma na bariéru mlčení, protože to, že se O TOM nemluví přece neznamená, že se TO nestalo. -br- Její život se změnil. Od té doby žila s cejchem „vypáleným“ tam dole. Připadala si pošpiněná, vyčleněná, a když jí přestalo bolet tělo, začala ji bolet duše. Nebyla schopna vést normální život. Nebyla schopna přijmout se. Hledala úniky. Chtěla si o tom povídat, ale nemohla. A tak začala studovat herectví. Aby mohla žít životy jiných. -br--br- A po dlouhých dvaceti letech jí svitla naděje, že má šanci. Zamilovala se. Začala žít, jako žijí všichni ti, kterým se TO nestalo. Zapomínala na to, co bylo a užívala si to, co je. Ale pak jí doma zazvonil telefon. Policie. „Máme ho!“ Vyšetřovatelé znovu otevřeli případ, který se týkal nejen jí, ale bezmála stovky dalších dívek. „Přijdete svědčit? S vámi máme naději, že ho dostaneme za mříže.“ Po 23 letech! Po desítkách zničených životů. -br- A tak Adélaide musí znovu otevřít komnatu, kterou už v sobě jednou uzamkla, a stane tváří v tvář muži, kvůli kterému se jí v devíti letech nadobro změnil život. -br- Kniha Děvčátko na kře, která se po vydání stala bestsellerem, je strhující a upřímnou zpovědí francouzské herečky Adélaide Bonové (Julie Lescaut), která bez příkras popisuje mechanismus vyšetřování případů znásilnění, které nebere ohled na oběti a podrobuje je vyšetřování, jež je stejně zničující, jako samotný zločin na nich spáchaný.