Prázdny
0,00 €
 
-28 %
Didone come soggetto nel dramma per musi

Didone come soggetto nel dramma per musi

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 18.05.2019
Sborník obsahuje referáty z 3. ročníku konferencí o italských operách v Čechách v 18. století, které organizovaly Kabinet hudební historie EÚ AV ČR, Centrum barokní kultury v Českém Krumlově a Mozartova obec, v této souvislosti s novodobou premiérou pražské opery Antonia Boroniho (1738?1792) z roku 1768 na námět karthaginské ...
Bežná cena knihy: 24,75 €
Naša cena knihy: 17,82 €
Ušetríte: 28 %
Zasielame: do 14 - 28 dní
Detaily o knihe
Počet strán: 316
Rozmer: mm
Jazyk: česky
EAN: 9788020029256
Rok vydania: 2019
Žáner: Kultúra, umenie
Typ: Paperback
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Level 3: Billy Elliot
Burgess Melvyn
8,98 €
Namydlený blesk
Hevier Daniel
12,90 €
Jeff Russo: Fargo Year 5 (White) LP
MUSIC ON VINYL
49,49 €
Želva zelenavá - Abeceda teraristy
Velenská Nataša
6,06 €
O knihe
Sborník obsahuje referáty z 3. ročníku konferencí o italských operách v Čechách v 18. století, které organizovaly Kabinet hudební historie EÚ AV ČR, Centrum barokní kultury v Českém Krumlově a Mozartova obec, v této souvislosti s novodobou premiérou pražské opery Antonia Boroniho (1738?1792) z roku 1768 na námět karthaginské královny Didony. Konference se konala 16.?17. 9. 2017 pod názvem Didone jako operní inspirace v Českém Krumlově. Reinhard Strohm (univerzita v Oxfordu a Vídni) ji zahájil referátem o rituálech a jejich sekularizované podobě v operních scénách, Manfred Hermann Schmid (univerzita v Tübingen a v Mnichově) porovnal zhudebnění závěrečné sebevražedné scény Didony v různých operách 18. století. Andrea Chegai (Universita La Sapienza v Římě) analyzoval nuance v různém profilování osobnosti kartaginské královny v italské operní tvorbě let 1726?1749 a Antonella D’Ovidio (Universita ve Florencii) se soustředila na zhudebnění Didony Niccolo Jommellim. T. Volek konfrontoval rozporuplný vztah estetické normy operního druhu dramma per musica a požadavku šťastného konce („lieto fine“) zhudebněného příběhu. M. Jonášová referovala o Boroniho Didoně, zvláště o árii Ah non lasciarmi, no ve srovnání zhudebnění Mozartova, Guglielmova a Perezova. Wolfgang Hochstein (Hochschule für Musik Hamburk) pojednal Didonu ve dvou zhudebněních Hasseho a teatroložka Andrea Sommer-Mathis (Österreichische Akademie der Wissenschaften ve Vídni) dokumenty o uvedení „intermezza musicale“ La fuga d’Enea 1729 ve vídeňském Kärtnertortheater.