Prázdny
0,00 €
 
-22 %
Diference jako princip vědomí a její překonání - Analýzy a interpretace k problematice vědomí a sebevědomí v německé filosofii od Wolffa po Hegela

Diference jako princip vědomí a její překonání - Analýzy a interpretace k problematice vědomí a sebevědomí v německé filosofii od Wolffa po Hegela

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 26.01.2022
Problematika vědomí a vědomí sebe sama jakožto jeho základu je jedním ze stěžejních témat německé klasické filosofie. Jako základní struktura vědomí je pochopena relace, v rámci které se subjekt vědomí vztahuje prostřednictvím mentální reprezentace (představy) k objektu. V knize jsou analyzovány různé způsoby ...
Bežná cena knihy: 24,70 €
Naša cena knihy: 19,27 €
Ušetríte: 22 %
Dostupnosť: Posledných pár kusov na externom sklade
Detaily o knihe
Počet strán: 432
Rozmer: mm
Jazyk: česky
EAN: 9788074654930
Rok vydania: 2022
Žáner: Ezoterika, duchovné náuky
Typ: Knihy viazané
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Mág
Fowles John
24,75 €
Ten pravý - 2.vydání
Drakeová Shannon
9,05 €
Ptačí oblasti
kol.
3,92 €
Tovar
Melasová Tatiana
0,00 €
Notes Flóra- linkovaný 120x163
autor neuvedený
0,00 €
O knihe
Problematika vědomí a vědomí sebe sama jakožto jeho základu je jedním ze stěžejních témat německé klasické filosofie. Jako základní struktura vědomí je pochopena relace, v rámci které se subjekt vědomí vztahuje prostřednictvím mentální reprezentace (představy) k objektu. V knize jsou analyzovány různé způsoby, v nichž byla tato bazální struktura zkoumána a dále rozvíjena. Již Kantův předchůdce Christian Wolff pochopil, že základním momentem této struktury je diference subjektu a objektu vědomí. Bezprostřední Kantův následovník Karl Leonhard Reinhold učinil tuto diferenci součástí věty, která se měla stát východiskem pro výklad veškerého vědění. Diference se tak stala principem vědomí. Tato okolnost byla však vnímána jako problém mysliteli, kteří následovali po Reinholdovi a snažili se rozvrhnout koncepce vědomí, v nichž by byla tato diference překonána, a to při východisku ze základní formy vědomí, jíž je sebevědomí. Za vrcholnou podobu tohoto teoretického úsilí lze považovat Hegelovu Fenomenologii ducha.