Konec uprchlíkům v Čechách aneb praktiky dr.Goebbelse

Společnost – imigrační politika – osudy uprchlíků Poskytovat u nás azyl uprchlíkům, kterým mnohdy doma hrozí mučení a smrt, nebo neposkytovat? Neponižovat a netýrat uprchlíky ve státních zařízeních a poskytovat jim zdravotní péči, na kterou mají ze zákona nárok, nebo jim upírat základní lidská práva? Shromážděné dokumenty ukazují na fakt, že příslušný odbor ministerstva vnitra a většina dalších státem podporovaných organizací zabývajících se prací s uprchlíky mají v těchto otázkách jasno. Bohužel v neprospěch uprchlíků, kteří se v České republice stávají oběťmi systému, preferujícího např. zájmy ruských tajných služeb (FSB - bývalé KGB) před pomocí lidem, kteří prošli peklem války a s velkým rizikem se dostali do -bezpečné země-, aby před násilím zachránili alespoň své děti. Zprávy předních světových lidsko-právních organizací o nevinných obětech režimů té které země se velké pozornosti našich úřadů netěší. Tato studie podrobněji dokumentuje trpké zkušenosti některých jednotlivců, kteří v Čechách požádali o azyl. Jde jen o několik z řady známých případů, i tak je však jasné, že se jedná o systémovou záležitost. Osudy tisíců lidí končí nekontrolovaně v rukou několika úředníků Odboru azylové a migrační politiky MV, jehož ředitel téměř 20 let prakticky řídí imigrační politiku tohoto státu. Tristní situace v oblasti azylové politiky se na světlo začala dostávat především díky iniciativě a práci odvolaného vládního zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába. Cílem publikace je snaha pokračovat v tom, čeho dosáhl v boji za práva lidí, kteří si zaslouží stejnou pomoc (navíc naším státem veřejně deklarovanou), jakou zoufalí českoslovenští občané kdysi také za hranicemi nacházeli.