Jan Čižmář: Codex Jacobides / Praga circa 1600

Popis:Loutnová hudba, jež za Rudolfa II. zněla v pražských ulicích,krčmách i na univerzitěLoutna, bezesporu nejoblíbenější nástroj měšťanstva a šlechty v Evropě 16.a 17. století, zanechala výrazné stopy i v Praze za vlády císaře Rudolfa II. Rukopisloutnových tabulatur známý pod názvem Codex Jacobides patrně sepsalhudebně nadaný student pražské univerzity počátkem 17. století. Najdemev něm zápisy dobových tanců, intabulace písní a vokálních vícehlasů; skladbičkyněmecké, anglické, francouzské, italské i polské. Velkou zajímavostí jsou intabulacevokálních villanell Jacoba Regnarta, dvorního kapelníka Rudolfa II. Tytopůvodně německé skladby si našly cestu z císařského dvora mezi lid, kde sipak – s českými texty – žily vlastním životem. Kromě nich tu najdeme dílaMichaela Praetoria, Johna Dowlanda či Jeana Plansona. Díky Jiřímu Tichotovi,jeho muzikologické práci na rukopise a úpravě některých skladeb pro SpirituálKvintet (Písničky z roku raz dva) si v českém prostředí některé z těch písní žijívlastním životem dodnes. Jan Čižmář studoval loutnu v Londýně a Haaguu skutečných mistrů (J. Lindberg, N. North, J. Held, M. Fentross, Ch. Pluhar)a dnes je ve světě vyhledávaným sólistou i komorním hráčem. Na nahrávcedává v různých kombinacích zaznít osmi strunným nástrojům rozličné velikostia ladění, občas s doprovodem flétnového či loutnového souboru a zpěvu. Tatodegustace hudebního světa rudolfinské Prahy je skutečnou delikatesou nejenpro znalce.Skladby ze zlomku loutnové tabulatury Codex Jacobides, jednéz nejvýznamnějšíchčeských památek loutnové a instrumentální hudbyPrahy okolo roku 1600. Dobové tance, intabulace písní a světskýchi duchovních vokálních vícehlasů, skladby M. Praetoria, J. Regnarta,J. Plansona, J. Dowlanda, S. L. Jacobidese ad.Jan Čižmář – loutny, orpharion, kytara, teorba. Consort renesančníchpříčných fléten, Český loutnový orchestr. Eliška Tesařová – zpěv,Magda Uhlířová – viola da gamba