Doležalovo kvarteto, Hrabánková: Mysliveček: Hobojové kvintety, Smyčcové kvartety

Josef Mysliveček – Hobojové kvintety, smyčcové kvartety / Doležalovo kvarteto, Michaela HrabánkováJosef Mysliveček (1737–1781) – Hobojové kvintety č. 1 B dur, č. 2 D dur, č. 3 F dur, smyčcové kvartety F dur a A dur op. 3, kvartet č. 22 G dur op. posth. č. 5Michaela Hrabánková – hoboj, Doležalovo kvarteto: Václav Dvořák – 1. housle, Jan Zrostlík – 2. housle, Martin Adamovič – viola, Vojtěch Urban – violoncelloJméno Josefa Myslivečka bývá nejčastěji spojováno s Mozartem (tomu byl po určitý čas vzorem a inspirací) a s operou. V 26 letech odešel z Prahy do Itálie a jako třicetiletý už v Neapoli slavil první velký úspěch s operou Bellerofonte (1767). Kromě konkurenčního světa opery však vynikal i v kompozici symfonií a komorní tvorby. Jeho první cyklus kvartetů vyšel roku 1768 v Paříži, poslední pak krátce po jeho smrti v Amsterdamu. Tyto skladby byly také často prováděny ve větším obsazení jako smyčcové symfonie. Svého druhu autorský podpis představovaly Myslivečkovy výjimečně krásné a propracované pomalé střední věty. Ještě větším unikátem jsou však hobojové kvintety. Dlouho se o nich vědělo pouze díky zmínce v dopise Leopolda Mozarta Wolfgangovi z října 1777; kvintety patřily ke skladbám, které chtěl Mysliveček Leopoldovým prostřednictvím nabídnout salcburskému arcibiskupovi. Teprve z iniciativy interpretů této nahrávky se podařilo vypátrat chybějící hobojový part ke třem ze šesti kvintetů. Michaela Hrabánková a primárius kvarteta se zasloužili o tento objev a premiérovou nahrávku i v badatelské rovině. Jejich stylově citlivá interpretace jen podtrhuje význam objevu. Náš obraz o velkém Il Boemo, kterého hudební historik Charles Burney neváhal zařadit vedle Hasseho, Glucka či Haydna, je zase úplnější – a krásnější.Mysliveček dosud neslyšený: nahrávka nově objevených hobojových kvintetů / World premiere recording