Jazz Q: Amulet

Mnozí tvrdí a já s nimi také souhlasím, že jakékoli umělecké dílo musí mluvit jen za sebe. Nepotřebuje výklad ani komentář. Hudba člověka buď chytne a v katarzi povznese, anebo to není dobrá muzika. Nezáleží ani na momentálním rozpoložení skladatele, nebo interpreta, ani na podmínkách, za jakých dílo vznikalo, ani na náladách nebo situacích hráčů. V momentě vzniku díla jdou jeho autoři stranou a hudba si pak už žije vlastním životem. Moje osobní zkušenost ale mluví jinak. Odjakživa jsem se pídil po tom, jak ke stvoření té krásy vlastně došlo, jak kdo s kým rezonuje, jaké byly vztahy v kapele, kdo s kým souzní i názorově a jaká diskuse provázela třeba mix té či oné skladby. Někdy jsem to vycítil už při poslechu, jindy mi to potvrdila biografie muzikanta. Zkrátka: obraz se mi doplnil i o vjemy, které nejsou z nahrávky slyšet a já ještě víc ocenil to lidské vzepětí v improvizaci i v atmosféře celé věci. A tak jsem si na svých posledních CD/LP předsevzal, že se taky pokusím rozkrýt něco, co není na desce slyšet, ale co by mohlo uspokojit posluchačovu zvědavost. Tady je několik poznámek k procesu vzniku Amuletu. Jazz Q je po CD/LP Talisman v konzolidované formě. Kapela snad jako jediná u nás i ve střední Evropě hraje koncertní instrumentální jazzrock (i když nevylučuji, že Zdeněk Fišer přijde v budoucnu i se zpívanými věcmi). Za zmínku stojí, že nové album není již skladatelsky homogenní jako alba minulá a že k pestrosti kolekce přispěli všichni členové kapely. Koronavirová krize, která v podstatě zastavila všechno živé hraní, působila paradoxně blahodárně na klid i pocit dostatku času pro práci ve studiu. Při zkoušení se také nekonalo obvyklé spílání skladateli, co za paralýzu to sepsal, a ještě špatně do not zaznamenal. Ani běžné rozčarování z poslechu čerstvě nahraného materiálu nebralo sebevědomí muzikantům. Naopak, nahrávky se po pár dnech zdály být docela poslouchatelné. Ne snad bezchybné (od toho je všemocný zvukař, aby drobnosti opravil), ale plné síly a energie. Po nahrávání a výběru snímků je dobré si od natočené muziky pár týdnů odpočinout. To umožní se po čase vrátit, přistoupit k nahrané muzice s nadhledem a odstupem a znovu zapnout kritický rozum i cit. Jak někde napsal George Martin, slavný producent Beatles, je žádoucí se nenechat unést možnostmi do volných stop ještě něco nahrát; naopak je záhodno ubírat z natočeného až na dřeň a tak zjistit, kde leží síla, slabost, nebo podstata hudební myšlenky. To všechno se také stalo, mix byl podroben zdrcující kritice všech muzikantů a vy teď máte před sebou naše nové album.