Lea z Leeuwardenu

Esence ženy - někdy skryté, jindy vyřčené, ale vždy více či méně přítomné téma knih Arnošta Lustiga. Ve svém pozdním díle, Židovské trilogii, nechává autor tento námět zaznít plnou silou. Jak jsme však již u tohoto spisovatele zvyklí, nejedná se o útěšnou oslavu ženské krásy. Lustigovy hrdinky jsou o své ženství krutě připravovány, musejí o ně bojovat v extrémním prostředí fašistických koncentračních táborů, kdy tváří v tvář smrti nabývají ženská krása, láska a něha zcela nečekaných rozměrů. Lustig předkládá podivuhodný příběh osmnáctileté dívky, jež přes své mládí a vědomí neodkladné smrti prožívá s plnou intenzitou úzkost z pozvolného ubývání své dívčí krásy. Přestože ví, že jí nebude dáno dožít se vysokého věku, děsí ji vteřinu za vteřinou přicházející stáří. Záhadná Lea z Leeuwardenu, terezínské ghetto, všudypřítomná nejistota a neobvyklý milostný příběh.