Prázdny
0,00 €
 
-19 %
Do světa s parníky Rakouského Lloydu

Do světa s parníky Rakouského Lloydu

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 2011
Sdružení nazvané Lloyd Austriaco (Rakouský Lloyd) bylo založeno v Terstu roku 1833 sedmi místními námořními pojišťovnami podle vzoru pojišťovací společnosti Lloyd‘s. Účelem sdružení bylo stát se centrem podnikání, akcí a poradenských služeb, které by pomáhaly rakouské námořní plavbě a obchodu. Na základě ...
Bežná cena knihy: 15,71 €
Naša cena knihy: 12,73 €
Ušetríte: 19 %
Dostupnosť: Posledný kus na externom sklade
Detaily o knihe
Počet strán: 147
Väzba: Brožovaná
Rozmer: 190x220 mm
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788086930299
Rok vydania: 2011
Žáner: Literatúra faktu
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Brm-brm!  (žltý)
Caramel Editions
2,29 €
Kalendář stolní 2018 - Girls
autor neuvedený
2,77 €
Práca, mzdy a odmeňovanie 10/2012
autor neuvedený
5,75 €
Génius není doma, nechte vzkaz
Marie Formáčková
0,00 €
Problémy malého Mikuláša (5)
René Goscinny
9,95 €
Kniha Dinina
Wassmo Herbjorg
11,33 €
O knihe
Sdružení nazvané Lloyd Austriaco (Rakouský Lloyd) bylo založeno v Terstu roku 1833 sedmi místními námořními pojišťovnami podle vzoru pojišťovací společnosti Lloyd‘s. Účelem sdružení bylo stát se centrem podnikání, akcí a poradenských služeb, které by pomáhaly rakouské námořní plavbě a obchodu. Na základě statutu z roku 1836 je založena „Paroplavební společnost Rakouského Lloydu“. Vznikla díky pochopení významu a podpoře námořní plavby a obchodu ze strany rakouské vlády a císaře. Cílem společnosti bylo zřízení pravidelných paroplavebních linek mezi Terstem a velkými přístavy ve východním Středomoří, tedy v Řecku, Turecku, Egyptě a vůbec v Levantě. K čemu je historie této společnosti dobrá současnému českému čtenáři? Inu, snad k vědomí, že je zakotvena do časů „gründerství“ a končí po „časech krásných“, že mnohé parníky Lloydu nesly jména vztahující se k našim zemím (BOHEMIA, MORAVIA, SILESIA, PRAGA, BRUENN, KARLSBAD, PILSNA, MARIENBAD, GABLONZ a PALACKÝ), že v posádkách, hlavně těch strojních, sloužilo mnoho krajanů, že Terst byl také naší českou branou do světa... a dál to už záleží na samotném čtenáři.