Živý, syn bdícího

Autor žil ve 12. století v Andalusii. Vykládá arabsko-islámský, v základě aristotelský, obraz světa s příměsí mystiky formou vyprávění o chlapci, který se sám na liduprázdném ostrově propracuje vlastní zkušeností a silou rozumu k plnému poznání. Dílo ovlivnilo evropskou literaturu a filosofii. Do češtiny je přeložil I. Hrbek v roce 1957. Nynější nové vydání přidává Ibn Tufajlovu filosofickou předmluvu, dříve vynechanou, a dílo je doplněno úvodem a poznámkovým komentářem, zachycujícími nová zjištění, ohlasy a názory z minulého půlstoletí. Úpravy provedl Hrbkův žák, orientalista Luboš Kropáček.